Vyhledat

Máme zlatoooo a stříbro z MS !!! :)

Aktualizace: 14. kvě 2018

Letošní FMBB (mistrovství světa belgickcých ovčáků) bylo opravdu vydařené. Jak to vše probíhalo se dočtete v mém, trochu více rozsáhlém, článku :)


Zpátky doma a konečně trochu času na vstřebání všech zážitků za poslední týden...Ani nevím kde začít...bylo to hektické, náročné ale úžasné a nezapomenutelné ☺ Na začátku jsem si na sebe „upletla bič“ v podobě absolvování tří disciplín, tak jsem byla zvědavá jestli mé teoretické předpoklady půjdou skloubit i s praxí...nakonec to vše vyšlo, ale nevím přesně jestli to chci ještě opakovat...ale nikdy neříkej nikdy, že...tak tedy vše po pořádku.... ☺ Do Slovinska jsme přijeli v úterý na zahajovací ceremoniál, ve středu jsme měli veterinární přejímku a ve čtvrtek to vše začalo. Vzhledem k vysokým teplotám byl start CC a BKJ posunut z původních 16h na 8h ráno. Začínalo se CC a následoval BKJ. Trať měla cca 2.3 km, byl to takový rovinatý obdelník mezi poli. S Gučíkem se nám běželo dobře, průměrnou rychlost jsme měli 3:13 min/km a průběžně jsme se umístili na prvním místě. Těsně v závěsu za námi byla Jarka s Pavlou, které obsadily ostatní medailové pozice!!! Následoval rychlý přesun pro bike a start s Amidalou, která byla skvělá. Věděla jsem, že má rychlost, ale sílu do tahu ještě nemá úplně natrénovanou, takže jsem se snažila toho co nejvíce „ušlapat“ a společně jsme to daly na druhé místo, což pro mě bylo velmi příjemným překvapením a radost se násobila i zjištěním, že se za námi umístila i Lucka s Krisem. Měly jsme skvělé výchozí pozice pro sobotní finále. Já jsem se po dojezdu stihla otočit na apartmán, dát si sprchu, převléct se a jet na trénink agility ☺ V pátek jsme měli od běhání volno a na programu byly jen dva kvalifikační běhy agility. Bohužel kvůli větru, který dosahoval až 120km/h byl ranní start odložen a začínali jsme až někdy po obědě. Musím říct, že organizátoři v agility byli skvělí, informovali a snažili se problém co nejlépe vyřešit a myslím, že se povedlo ke spokojenosti všech. Prvním během byl jumping, který měl velkou past v podobě tunelu, do které jsme se bohužel chytili i my. Druhý kvalifikační běh Agility byl taky celkem dost selektivní, protože bez chyby doběhlo necelých 10 týmů....Pro nás opět past v podobě tunelu a opět jsme se chytili. Bohužel to byly mé handlingové chyby, Guč vnímal, snažil se běžel moc pěkně. Následovala sobota a nejnáročnejší den mistrovství. Čekalo nás druhé kolo v CC a BKJ na delší trati a další dva kvalifikační běhy v agility. Ráno jsme opět začínali v 8h a to startem BKJ v pořadí podle výsledků z prvního kola muži a ženy dohromady. Startovala jsem čtvrtá, trať měla cca 3,6km a vedla opět po rovině mezi poli. Věděla jsem, že rozestupy jsou sekundové a bude potřeba jet opravdu na maximum. Ami vystartovala skvěle, po prvních 500metrech se na tachometru držela rychlost 40km/h, snažila jsem se jí co nejvíce pomoc a to především v úseku, který byl na nerovné trávě, kde jsme hodně ztratily rychlost, naštěstí posledních 500m bylo opět po rovném povrchu a mohly jsme se rozjet. Po projetí cílem jsem rychle předala Ami Davidovi, aby jí vychodil a snažila se rozchodit svoje zakyselené nohy a připravit se na start, kde jsme vybíhali asi za 20minut.... ☺ Rychle jsme se převlékla, napila a šla rozběhat Gučíka. Dost jsem cítila nohy a říkala jsem si, že jsem to pěkně přestřelila a že jsem fakt zvědavá co budu ty 4km dělat ☺ Mezitím ke mně doputovala informace, že jsme se s Ami staly mistry světa v BKJ, což mě samotnou velmi překvapilo a zároveň potěšilo, věřila jsem, že bychom se mohly umístit v první trojce, ale tohle bylo příjemné překvapení. Na další úvahy a vítězné emoce nebyl moc čas. Šli jsme s Gučem na start, vyběhli a hlídala jsme si aby jsme nepřepálili první kilometr a měli jsme sílu až do konce. První kilometr podle plánu průměrka 3:05, druhý byl už horší, za 3:15 a poté už bylo vidět, že je Gučíkovi teplo a rychlost se snižovala. Snažila jsem se tedy zabrat pořádně já, abychom úplně nevypadli z tempa. Do cíle jsme doběhli s průměrkou 3:27 min/km. Rychle jsem naložila pejsky a jela na agility, kde měly za cca hodinu začít prohlídky...Cestou se na netu objevily výsledky a s ním i naše celkové druhé místo v canicrossu. Musím říct, že v první moment, mě to mrzelo, věřila jsem si spíše v běhu než na biku, ale s odstupem jsem si uvědomila, co běhu předcházelo a byla jsem na náš výkon pyšná ☺ Trochu jsem se obávala jak zvládne Guč sobotní zápřah, začínalo se agility a běželi jsme v pravé poledne na sluníčku a měli za sebou dva dny závodů a ranní canicross. Moje obavy byly zbytečné, žádné známky únavy, nic ☺ První parkur běžel až do 17. překážky čistě, pak jsme se nějak nedohodli před kladinou a byla z toho odmítačka a následně i shozená laťka. Zbýval tedy poslední pokus o postup do finále v následujícím jumpingu. Krásný běh, až na odmítačku u slalomu. Nakonec se však ukázalo, že jsme nejlepší český tým z nekvalifikovaných a proto postupujeme do nedělního finále!!!! Sobotní večer jsme zakončili na vyhlašování CC a BKJ a zbývala už jen finálová neděle. Věděla jsem, že jsou to naše poslední dva běhy a chtěla jsem si je pořádně užít, o výsledek a umístění už mi vůbec nešlo. Mým přáním bylo zaběhat si finále na FMBB a ukončit Gučiho agility kariéru, což se mi splnilo ☺ Co říci závěrem ? Byl to týden nových zážitků, nových zkušenost, motivace do další práce nejen s Amidalou a tréninků sama na sobě a potvrzení, že jdu správným směrem co se týká kondiční přípravy mých psů. Celý ten závodní maraton v náročných podmínkách zvládl Gučík v jeho 9ti letech naprosto skvěle !!!📷☺ Chtěla bych poděkovat všem, kdo se na tomto skvělém týdnu podíleli, celé české agility, cc a bkj repre, všem kteří nám drželi palce a podporovali nás Davidovi, za neocenitelnou pomoc a především našim sponzorům, díky ním jsme tam kde jsme ☺Děkuji VŠEM !!!! Rebel Dog VETCENTRUM Devoted.cz - britská krmiva bez obilovinRenault Skaličková Jitka